Jan Žďánský 2. 4. 2019

Letošní zimu jsem testoval další způsob, jak udržet nohy v teple. Moje zimní kombinace parotěsných ponožek a plstěné vložky v převlečné botě Neos funguje skvěle, ale jen v silných mrazech. Když není alespoň - 10°C, tak se mi doslova vaří nohy. Na běžné zimní ježdění, ať už na sněhu, nebo na trailu, to chce něco univerzálnějšího a civilnějšího. O nepromokavých ponožkách Dexshell a jim podobným jsem něco slyšel, něco četl, ale vyzkoušel jsem je až nyní.

Letošní zimu jsem testoval další způsob, jak udržet nohy v teple. Moje zimní kombinace parotěsných ponožek a plstěné vložky v převlečné botě Neos funguje skvěle, ale jen v silných mrazech. Když není alespoň - 10°C, tak se mi doslova vaří nohy. Na běžné zimní ježdění, ať už na sněhu, nebo na trailu, to chce něco univerzálnějšího a civilnějšího. O nepromokavých ponožkách Dexshell a jim podobným jsem něco slyšel, něco četl, ale vyzkoušel jsem je až nyní.

Ponožky Dexshell Hytherm Pro  (1150 Kč)

Pokud neznáte koncept nepromokavých ponožek, tak se jedná o třívrstvou konstrukci s membránou uprostřed. V případě modelu Dexshell Hytherm Pro (nejteplejší z nabídky), je to směs nylonu a elastanu na vnější straně, hydrofilní membrány Porelle uprostřed a směsi hrubě česaného merina s akrylem a nylonem uvnitř. Laicky řečeno je vnější část na omak hladká a mechanicky odolná a vnitřní je příjemný froté úplet se všemi výhodami merino vlny. Díky třívrstvé konstrukci jsou ponožky trochu objemnější a tužší, než běžné např. vlněné fusky. Vůbec jsem si nedokázal představit, jakou bude mít membrána pružnost, protože ta je obzvlášť pro ponožky zásadní. Ale musím uznat, že jsem byl mile překvapen. Membrána má své limity, ale k tomu, aby ponožky seděly na noze, to bohatě stačí. Jisté omezení je cítit u horní manžety, Hytherm Pro jsou totiž vysoké do půlky lýtek.

Tyto ponožky tedy neprotečou a samozřejmě ani neprofouknou. A díky tomu udrží nohy v teple. Jak jsem zmínil v úvodu, zajímalo mě, jak budou fungovat jako lehčí alternativa k mé stávající extra teplé obuvi. Používal jsem je celou zimu, nejčastěji v kombinaci s nízkými koženými Five Teny a fungovaly výborně. K nohám se mi nedostal ani ledový vítr, ani voda a opravdu jsem s nimi dokázal vykrýt kýžený rozsah teplot +5 až -10°C. Díky membráně nedochází ani v durch promočené obuvi ke styku vody s pokožkou a v tom tkví jádro úspěchu. V opačném směru se skrz ni nedostane ani nadměrný pot, který by se následně vsakoval do boty a dělal z boty místo tepelného izolantu tepelný vodič, což samozřejmě rychle vede k tepelným ztrátám a studeným nohám. Tím ale samozřejmě vyvstává otázka prodyšnosti. Raději bych se vyhnul číselným údajům a proto ani nebudu psát, že podle webu Dexchellu činí prodyšnost membrány 15000 g/m2/den. V tomto ohledu mi přijde mnohem podstatnější osobní zkušenost a pocit. V první řadě si pojďme říct, že se nám noha potí v běžných ponožkách, takže se samozřejmě bude potit i v ponožce s prodyšnou membránou. Rozhodně ale nemohu říct, že by se mi nohy nějak významně koupaly v potu. To vůbec. Díky nepromokavým ponožkám si totiž můžete vzít klidně i lehkou prodyšnou botu, která neomezuje prodyšnost ponožky.

Závěrem přidám jeden příběh ze života, který ze mě udělal stoprocentního zastánce nepromokavých ponožek. Při cestě Kaňonem Labe jsem se v jednu chvíli dostal do slepé uličky. V cestě mi stál rozvodněný potok, který strhal všechny lávky a za sebou jsem měl nepříjemný sestup přes spoustu popadaných stromů. Třikrát jsem musel jít přes vodu, abych se dostal dál. I když jsem se hodně snažil, stejně jsem musel občas šlápnout do vody, abych se dostal na další kámen. Poté jsem chvíli pádloval po Labi a následně pokračoval na kole do jednoho z bivaků v Labských pískovcích. To už klesla teplota pod nulu. Celou tuhle patálii ustáli mé nohy relativně v pohodě. Troufám si říct, že jen díky nepromokavým ponožkám, protože vzhledem k teplotám, ve kterých jsem se pohyboval, by mi nohy upadly už za tím potokem. Díky této zkušenosti jsem do výbavy zařadil jeden pár nepromokavých ponožek už nastálo, protože dokážou zachránit ledacos. Navíc se mi skvěle osvědčili při nastupování do packraftu, kdy je občas nutné šlápnout na mělčině do vody a odrazit se od břehu.

 

Rukavice ThermFit Neo Touchscreen Glove   (1120 Kč) 

Společně s ponožkami jsem vyzkoušel i jedny z pletených nepromokavých rukavic. Bezešvá konstrukce je stejná jako u ponožek a i materiálové složení si je celkem podobné, proto tím už nebudu nudit. Díky třem vrstvám jsou rukavice, stejně jako ponožky, poněkud objemnější a tužší než je u pletených rukavic zvykem. Přirovnal bych to k neoprenu, ale nejsem si jistý, zda to není moc zavádějící. Ještě doplním, že verze ThermFit Neo Touchscreen má na palci a ukazováčku náplet pro ovládání displeje. K mému milému překvapení funguje dotyk po celou dobu bezchybně.

U rukavic jsem narazil na jednu nepříjemnost, kterou si spojuji s limity pružnosti membrány.   I když střih mi velikostně sedí, prsty jsou na mou ruku celkem utažené. Jistou vinu na tom nesou i mé xkrát naražené a poraněné klouby, ale zkrátka bych potřeboval mít ty prsty volnější. Takhle jsem bojoval s nedokrvováním a v důsledku toho s mrznutím prstů, které nebylo vzhledem k počasí na místě. Proto doporučuji nepodceňovat zkoušku a věnovat prstům pozornost.  

Nejvíce jsem rukavice používal v teplotách kolem nuly, kde podle mě nalézají největší uplatnění. Do chladného sychravého počasí, kdy ráno mrzne, odpoledne začne pršet a za hodinu zase sněžit, se ukázaly jako skvělá zbraň. Vzhledem k tomu, že v mém regionu v tomto stylu probíhala celá letošní zima (už po několikáté), používal jsem Dexshelly častěji, než jakékoliv jiné rukavice. Izolační schopnosti vnitřní merino vrstvy jsou na tyto přechody tak akorát a membrána ke kůži nepustí nic z povětrnostních vlivů. V teplotách k +10°C už se mi ruka docela potila a naopak v mrazech k -10°C už raději sáhnu po poggies.

V rámci hledání limitů jsem ThermFit Neo používal i při pádlování na packraftu. Například na Klenici jsem musel často sahat do vody a pomáhat si přizvednutím o ponořené stromy. Všechno v suchu, ale na pádle mi právě hodně mrzly utažené prsty. V Kaňonu Labe se mi je podařilo promáchat skrz naskrz, jak po mě tekla voda. Asi jsem neměl přetahovat vysoký náplet přes rukáv, protože mi vyloženě nateklo dovnitř. I tak jsem v těch rukavicích vydržel až do bivaku. Možná jen proto, že jiné jsem neměl. Následně jsem ale přišel na největší slabinu této konstrukce a tou je schnutí. Ve chvíli, kdy z nějakého důvodu dojde k úplnému promočení a vy musíte spát venku, tak vás bude stát dost paliva, abyste alespoň vnitřní vrstvu nějak vysušili. Opět se jako příklad vrátím k mé situaci v bivaku. Z nohou jsem sundal ponožky, které byly uvnitř jen trochu navlhlé od potu. Stačilo je obrátit naruby a strčit pod bundu. Do rána byly OK. Vnější mokrá vrstva mě moc nezajímala, protože boty jsem měl stejně mokré. Druhý den jsem pokračoval s nohama v suchu. Rukavice na tom byly o dost hůř. Na vysušení promočeného merina jsem neměl dost lihu a tím, jak membrána brání průchodu vzduchu, tak jde sušení ještě hůř. Druhý den jsem tedy lezl do dost vlhkých rukavic, ale díky tomu, že za jízdy neprofouknou, se to dalo vydržet.

V používání to chce trochu cvik a uvědomovat si možnosti i omezení, které Dexshell nabízí. Ale pokud se chystáte na nějakou chladnou a mokrou cestu, určitě bych doporučil Dexshell přibalit. Pokud máte vlastní doplňující zkušenost, podělte se v komentářích. A samozřejmě, pokud se vám test líbil, podpořte nás jeho sdílením. Díky!

Pozitiva
  • dokonale splňují účel
  • univerzální použití mráz/voda
Negativa
  • schnutí
  • úzké prsty u rukavic
SHARE

support:
inzerce Inzerce