Jan Žďánský 17. 12. 2015

Ač to letos na zimu vůbec nevypadá, tak stále doufáme, že něco napadne a proto vám přinášíme tento článek.

Ač to letos na zimu vůbec nevypadá, tak stále doufáme, že něco napadne a proto vám přinášíme tento článek.

Vaření je, stejně jako dobrý spánek, alfou a omegou každé dlouhodobější outdoorové akce.

Pro cesty sněhem a leden, kdy teploty tvrdošíjně zůstávají hluboko bod bodem mrazu, to platí dvojnásob. Přestože tento článek tak docela nezapadá do bikepackingové ultralight tématiky věřím , že obsahuje množství informací, které se mohou hodit. Můj „cooking kit“ o kterém bude řeč, byl otestován při (bohužel nezdařilém) pokusu o přejetí zamrzlého Bajkalu. Kde se na 100% osvědčil.

Zatím co na dvoudenní bivak v Krkonoších, či krátké výpady do Alp, jsem vždy vystačil s plynovou bombou, na dlouhodobých akcích spoléhám na benzín. O to více, když letím někam, kde si nejsem jistý, že plyn snadno koupím. Debatu o tom, zda počáteční vysoké náklady a zápach či „vůně“ benzínu, následně převáží velmi levný provoz, vynechám. Vše má své pro i proti. Mně benzínový vařič vyhovuje a tak ho používám. Doslova na něj nedám dopustit, navařil jsem na něm cca 300 dní (ráno, večer) bez jediného zaváhání a prakticky bez údržby. Používám dnes již zastarale velký a těžký Primus Omnifuel, který schroupe benzín, plyn, naftu, petrolej, cokoliv vás napadne. V teplém podnebí, jaké bylo např v USA, vycházely náklady na palivo pro dva lidi 1USD na týden….

Pro vaření v zimě, je nanejvýš důležité odizolovat vařič od země. K tomu bezvadně poslouží překližková destička o tloušťce 6mm. Díky ní, stojí vařič i na stabilní rovné ploše což velice zpříjemňuje manipulaci při vaření. Desku to chce dost velkou na to, aby se na ní pohodlně vešel vařič i lahev s palivem. Někdo toho využívá i k tomu, že si bere „vaření“ přímo do stanu vedle karimatky. Tomu se já vyhýbám a vařím vždy, maximálně v předsíni. I když překližka odizoluje ledovou zem, je dobré pokládat samotný vařič na hliníkovou podložku, která odráží drahocenné teplo zpět nahoru k hrnci.

Abych zamezil dalšímu, zbytečnému unikání tepla, přímo od hrnce, nasadil jsem na něj „lapač/výměník tepla“. Za docela přitaženou cenu, se dá koupit od MSR. Výrobce udává, že tento zlatý „obojek“ zefektivní vaše vaření až o 25%. Také by měl trochu pozdržet okamžité vychladnutí nádobí a obsahu uvnitř.

 

Závětří by mělo být samozřejmostí při každém vaření na vařiči, v zimě i v létě. Pro Bajkal jsem si, ale vyrobil vlastní. Potřeboval jsem totiž, závětří, které bude o pár centimetrů vyšší, než hrnec položený na vařiči. Nahoru jsem pak položil další dva hliníkové plíšky jako pokličku. Ta zamezila unikání tepla směrem vzhůru a vracela vše zpět. Tím, jsem vytvořil to, co jsem nazýval „horkovzdušnou troubou“. Maximálně jsem se snažit zamezit všem únikům tepla a držet ho kolem hrnce.

Výsledek toho všeho byl, že moje spotřeba benzínu (z čerpací stanice) byla 0,6 litru na 4 dny, místo doporučovaných 0,5L na den!! Vařil jsem dvakrát denně, celkem asi 4L vody. Maximálně doporučuji, mít jednu půl litrovou termosku, do které si vždy uvaříte vodu na následující (večerní, ranní) vaření, resp. rozpouštění ledu, či sněhu. Led je mimochodem k rozpouštění mnohem lepší. Tím, že máte ihned vodu, do které naházíte led a začnete vařit, ušetříte spoustu času a paliva.

SHARE

support: