Je snad něco krásnějšího než si vyrazit s kamarádem do podzimních Jizerských hor?
Je sobota brzy ráno, venku svítí slunce na plné pecky, zima je přijatelná a tak rychle taháme kola, balíme a hurá směr Jizerské hory. Do Jizerek letos moc nejezdíme z důvodu jejich přeplněnosti turisty a hlavně z důvodu vyasfaltování téměř každé cesty. V podstatě se z Jizerek stává místo pro silniční kola či krosky a to nás odrazuje. Ale přeci jenom krásné počasí ve spojení s nízkými teplotami slibuje málo turistů a hlavně krásné podmínky na focení.
A je to dobré rozhodnutí! Po výšlapu z Ruprechtic k Rudolfovské elektrárně odbočujeme na Černou Nisu. Nikde ani noha, jen lehce pofukuje, padá barevné listí a nás to svádí neustále zastavovat a fotit. Dnešní jízda vypadá, že bude hodně na pohodu. A také je. Z Černé Nisy pokračujeme na Šámalku kde si chceme dát něco k jídlu a hlavně nezbytný doping v podobě kávy. No tak to máme smůlu. Šámalka praská ve švech a na parkoviště přijíždí jedno auto za druhým.
A tak si kupujeme kávu, bereme si ji ven a sledujeme „rádoby“ turisty, kteří dorazí až na Šámalku autem, z parkoviště udělají těch pár kroků do hospody a se slovy: „Máňo! Cítíš ten čistý vzduch!“ zapadnou do hospody, ze které se po hodině spokojeně vykulí a hurá zpět do auta a jedou zpět domů nebo nákupního centra. Pro ti gustu žádný dišputát.
To naštěstí není nic pro nás. Sedáme na kola a hurá směr Blaťák a dál na Josefodolskou přehradu. Po cestě pojíme trošičku listí, protože nás trápí neukojený hlad již od Šámalky. Stavíme znovu a znovu na focení a v poklidném tempu dorážíme na přehradu Josefův důl.
Od přehrady si dáme naše oblíbené stoupání do Hrabětic kde nás čeká občerstvení v Kapličce v podobě párku s hořčicí a chlebem a teplá griotka. Příjemný pokec s vedoucím občerstvení. Dohoda o naší možné účasti na Italy Divide a pak, ač se nám moc nechce, zpáteční cesta domů.
A co vy? Znáte něco lepšího než sednou na kolo a naprosto na pohodu vyrazit s kamarády do přírody? Nebo radši pojdete do nákupního centra? Já určitě radši vyrazím do přírody, budu fotit, protáčet nožky a kochat se krásnou podzimní krajinou. Akorát budu litovat, že nemohu vyrazit na delší dobu. Škoda. Snad příště.
Diskuze