Ani nevím přesně kde jsem poprvé zaslechl že údolí říčky Šembery je moc pěkné. Říčka protéká Českým Brodem a následně se vlévá u obce Písty do Labe. Zaujala mě však část proti směru proudu, kde potok protéká otevřeným údolím kolem bývaléhé hradu Šember. A protože je bikepacking především o tom vyrazit ven, řekl jsem si že není potřeba ujet mnoho kilometrů, ale důležité je nasednout na kolo a vyrazit ven do přírody.
Text a foto: Michal Havelka
Celý týden se krčím u počítače a tak od nápadu nebylo daleko k rozhodnutí, které proběhlo v pátek ráno u snídaně. Domluvil jsem se s mým nejlepším parťákem Štěpou, že odpoledne vyrazíme. Máme to z Úval kde momentálně bydlíme, jen kousek. To byla naše motivace, kousek za barákem malé Jizerky. V práci se snažím dohnat vše, co jsem nestihl za celý týden. Už se těším na odpoledne, jako každý pátek chci z práce vyrazit dřív a jako každý pátek se mě to nepovede. Těší mě, že jsem ráno jel vlakem, teď na cestě domů se netlačím v obvyklé koloně aut. Po cestě z vlaku se stavuji v našem řeznictví, klobásky na naší výpravě nesmí chybět, večer přeci budeme dělat oheň.
Rychle balíme, abychom stihli vyrazit v šest. Není toho moc co potřebujeme na jednu noc, ale nesmíme nic zapomenout. Vše se vejde do jedné podsedlové brašny a dvou batůžků.
Ještě vyndat kola z našeho sklepa a můžeme frčet. Protože nemáme moc času, volíme nejkratší trasu. Budeme kombinovat cyklistickou a turistickou stezku. Naším cílem je dostat se na Šember do osmi hodin, abychom stihli nasbírat dříví a postavit náš stan. Naše trasa vede z Úval po červené kolem obce Přišimasy do Hradšína dále na Masojedy a Doubravčice a pak po žluté až na zříceninu hradu Šember.
Cesta probíhá svižně, slunce už zachází a tak se rychle ochlazuje. Dopoledne pršelo tak jsou cesty trochu mokré a blátivé, ale nic co by nám vadilo. Jsme na cestě a to je důležité.
Štěpa jako obvykle valí na svém žluťáku, pomalu mu ani nestíhám. Ale je to dobře, chceme být na místě brzy. Po cestě projíždíme krásnými místy, tento sad byl krásně rozkvetlý. Bikepacking je super, není potřeba závodit , je čas se koukat pořádně okolo sebe.
Hned za sadem následovala krásná louka. Slunce se čím dál tím víc blížilo k západu začínala být zima, ale stejně to bylo krásné a ještě ke všemu jen pár kilometrů od domova.
V Doubravčicích se dostáváme po žluté značce na stezku vedoucí kolem potoka Lázný. Začíná to bý zajímavé, mijíme trampské chatky, údolí Šembery je jedna z nejstarších trampských oblastí a to již od 20 let minulého století. Míjíme opuštěné chatičky v romantickém údolíčku.
Začíná to bý zajímavé, mijíme trampské chatky, údolí Šembery je jedna z nejstarších trampských oblastí a to již od 20 let minulého století. Míjíme opuštěné chatičky v romantickém údolíčku. Krajina opravdu začíná mít charakter malých Jizerek, velké žulové balvany v potoce a skály po stranách údolí. Je to zvláštní takový kousek od Úval a krajina se úplně změnila.
Padlé stromy bylo potřeba překonat. Ale jsme už jen kousek od našeho cíle. Nic nás nemůže zastavit. Občas je potřeba tlačit, na fotce to tak nevypadá, ale kameny klouzali a bylo potřeba jet. Jak se zastavíš tak se už nerozjedeš.
Tak konečně jsme na místě, máme štěstí je tam dost prostoru, připravené ohniště dokonce s grilovacím roštěm. Postavili jsme náš malý stan, což se nám později vyplatilo. Štěpa začal sbírat dříví na večerní ohýnek a já vařit teplý čaj, už byla opravdu zima. Poslední dobou vozíme stan stále, je to větší komfort stačí nám pak jen lehké letní spacáky, ve stanu je přeci jenom o dost lépe než pod širákem.
Ráno nás přivítalo deštivě, prší ale nám ve stanu to nevadí vaříme snídani a horký čaj, prostě paráda. Za mírného deštíku balíme a jedeme domů Štěpa pěkně ladí se značením. No a to je konec, prostě někdy stačí jen vyrazit a strávit venku jedinou noc, prostě udělat něco jinak než jste zvyklí.
Diskuze