Tipy k moři

Honza: Musím se přiznat, že před naším odjezdem jsem teoretické přípravě nevěnoval ani vteřinu času. Měl jsem svou představu o tom, jak asi bude jízda po plážích probíhat a jaký to bude mít na kola a vybavení dopad. Přeci jen jsem už několik pouštních erzet absolvoval a písek je pořád jenom písek. Týden strávený na hraně přílivu a odlivu nás dovedl k několika závěrům, o které se s vámi rádi podělíme. Trasu po polském pobřeží totiž považujeme za tak dobrou, že jí musíme doporučit každému milovníkovi tlustých gum.

Dag: S mou přípravou je to úplně stejné. Ani vteřina drahocenného času. Dokonce, na mé poměry, jsem balil teprve večer před odjezdem a tak jsem zapomněl stativ a míč proti trudomyslnosti.

Singlespeed je jasná volba

Honza: Pro převodové ústrojí je takováto akce infernem i s očistcem dohromady. Nánosy písku v kazetě a přehazce spolu s jedovatým skřípěním a chroustáním probíhajícího řetězu musí drásat srdce každého, kdo má ke kolu i ten nejmenší vztah. Navíc, jelikož cesta vede takřka vodorovně, jeden převod je myslím dostačující. Pokud by připadaly v úvahu i nějaké transporty po silnici, bude lepší nechat vepředu převodníky a přesmykač, který nedostává ani zdaleka tak zabrat jako zadek. Redukce na singlespeed stojí pár stovek a ušetří mnohem víc za následný servis. Já osobně jedu příští akci jedině na singlespeedu.

Dag: Singlespeed by ušetřil spoustu práce s následnou údržbou kola po návratu. Asi nejtěžší bylo vyčistit kazetu a přehazovačku. Mile mě překvapilo, že poškození je v mém případě téměř nulové a nemusel jsem nic měnit. Osobně jsem byl rád, že jsem občas mohl dopřát nohám trochu úlevy a to především když foukal protivítr.

Přední brzdu nechte doma

Honza: Reálná rychlost, kterou jsme v maximech dosahovali, byla kolem 15km/h. Navíc na měkkém podkladu a úplné rovině. Proto považuji brzdný účinek zadní brzdy za maximálně dostačující. Přední brzda je na pláži navíc. Zbytečně se do ní sype písek, který ničí destičky i kotouč. Navíc ušetříte nějakou váhu. Společně s přestavbou na singlespeed to může dát i přes kilo.

Dag: Destičky byly skutečně po návratu na výměnu a to jsem je opravdu téměř nepoužil. Pokud bych je pro příště na kole přeci jenom ponechal, tak je co nejvíce roztáhnu, ale asi by to stejně nepomohlo. Takže jo, dolů s nimi.

Špalky brzdí

Honza: Nemůžu se zbavit dojmu, že motokrosový vzorek plášťů Surly Nate dělal naši jízdu těžší, než mohla být. Z otisků všemožných pneumatik, které jsme cestou viděli, bylo patrné, že nízký profil pláště zvládá i měkčí terén, ve kterém jsme se my bořili. Další výhodou hladší gumy je fakt, že nebude házet tolik písku do řetězu.

Dag: Jednoznačná pravda! Já navíc dodávám, že hladké pláště určitě nebudou vydávat odporně vlezlý zvuk jako Nate. Ten zvuk nechci do příští zimy vůbec slyšet. Hnus!

Lepší nemazat

Honza: Protože smýšlíme ekologicky a nechtěli jsme za sebou nechat ani tu nejmenší stopu, vzali jsme si biologicky odbouratelný olej Green Oil. Kdybychom potkali alespoň jednoho tuleně, kterého slibují zástupy cedulí na břehu, měl by z nás určitě ohromnou radost. Jenže mazat olejem je v tomto případě krajní šílenství. Nechci se opakovat, ale asi si umíte představit, jak se na namazaný řetěz lepí nánosy písku a co to pak dělá. Proto pokud trváte na tom, že řetěz, který po výletě můžete stejně zahodit, chcete mazat, tak jedině nějakým suchým mazivem, jako je silikonový sprej.

Dag: Před odjezdem jsem pečlivě namazal, abych po třech ujetých kilometrech zjistil, jaké jsem to byl pako. Praní řetězu mě vyšlo dráž než koupě nového, pokud tedy spočítám množství přípravku na praní řetězu a čas. Pro příště řetěz vyperu a nechám ho tak, protože stejně je na vyhození.

Čepičky

Honza: Čepičky na ventilky zabalte i náhradní. I když se zdá, že nejsou na kole potřeba a doma je nepoužíváte, věřte, že na plážích je potřebovat budete. Písek se dostane opravdu všude i sem. Pak se může stát (mě se stalo), že ventilek nejde povolit. Proto vždy s čepičkou a povolený ventilek vždy vyfouknout.

Dag: Bez komentáře. Ačkoliv: chybami se člověk učí!

Romantika je fáma

Honza: Zapomeňte na idylické scény z filmů. Táboření na pláži žádná romantika není. I když se to přes den nezdá, v noci dělá moře strašný kravál. Navíc vítr na pláži téměř neutichá, takže je vždy lepší tábořit o kus dál v závětří. Někdy to znamená dost krkolomný výstup do lesa, ale vyplatí se to. Kdyby to opravdu nešlo jinak, nezapomeňte, že příliv přichází dvakrát. Jednou odpoledne a podruhé v noci. Na tuto alternativu je třeba myslet již doma a zabalit vhodné stanové kolíky, protože jehly jsou v písku k ničemu.

Dag: Já jen dodám: věnujte spoustu času pečlivému výběru místa na spaní, protože vítr to je prevít a dokáže vám posezení u ohně pěkně znechutit. Sebere vám teplo a ještě vás náležitě vyudí kouř.

Zásoba muziky

Honza: Nezapomeňte na sluchátka. Ze začátku je to ohromná zábava, ale s přibývajícími dny se monotónní šlapání s neměnícím se výhledem začne zajídat. Na bezpečnost provozu můžete na liduprázdných plážích zapomenout a s klidným svědomím si pustit oblíbený soundtrack.

Dag: Tak zde se ohradím! Ani ne kvůli těm sluchátkům a muzice, ale Žďáňa jaksi zapomněl poznamenat, že sice neměl sluchátka, ale měl ZVONEK! A já blbec jsem ten svůj nechal v garáži, abych ho nes..l! Zvonek příště mít budu a vrátím mu to!

Poláci nejedí

Honza: Tato zkušenost se už týká přímo Polska. Přestože v létě musí celé pobřeží praskat ve švech, mimo sezónu je to nejmrtvější místo, jaké jsem navštívil. Nepočítejte s tím, že se každé odpoledne v klidu naobědváte v místní restauraci. Nějaký obchod se dá vždycky najít, ale hospoda vůbec. V Polsku se snad na oběd nechodí, protože drtivá většina našich pokusů, najít místo s teplým jídlem, skončila fiaskem.

Dag: Je to zombieland! Alespoň v tomto ročním období a to tam jedete s vidinou jídla připravovaného z čerstvých ryb. Prdlajs! Pak vás ještě navíc obsluha v restauraci, kterou přeci jen naleznete, ani neobslouží. Objednáváte u pultu a pro jídlo si také musíte dojít, ale abych jim nekřivdil, tak je to prý normální. Takže informace ode mne: vyberte si z jídelního lístku (polského, takže pouze tipujete, co jste si to vlastně objednali), pak si u pultu objednejte a čekejte, až na vás houknou a pro jídlo si dojděte. Zapomeňte na to, že vám ho obsluha donese. Pardon, na hotelu poslední večer nám jídlo na stůl donesli.

Jak jsem psal v úvodu, nejlepší zkušenost je ta vlastní. Proto, pokud máte své poznatky z plážových výprav, neváhejte a přispějte nám do diskuze.