Sensor Merino DF

Oblečení z merina se stalo nedílnou součástí mé výbavy a doprovází mě na každé cestě. Vždy jsem byl zastáncem 100% merina, Přesto mě samotného zajímalo, jak může promyšlená kombinace se syntetikou fungovat. Nyní se po čtyřech měsících intenzivního nošení mohu podělit o zkušenosti s trikem z řady Merino DF.

Konstrukci trika tvoří sendvič z obou pletenin ve složení 60% merino vlna na vnější straně a 40% polyester na straně vnitřní, při celkové gramáži 170g/m2. Vnitřní polyester má několik funkcí. Především tvoří pevnou kostru, díky které si triko drží tvar i po několika dnech nošení. Tím eliminuje jednu z mála nevýhod čistého merina, protože to, jak asi víte, začne na těle po pár dnech celkem viset. Další funkcí je rychlý odvod vlhkosti od těla. Vzhledem k minimální nasákavosti polyesteru tlačí vnitřní vrstva okamžitě veškerou vlhkost od těla do vnější vrstvy z merina. V tu chvíli přichází do hry veškeré benefity merino vlny, která potlačuje pachy a drží teplo. I když sám nijak netrpím citlivostí na vlnu, je třeba zmínit, že použitý polyester je přímo na těle příjemný a vlna přes něj nijak nekouše.

Jak fungují tyto vesměs teoretické vlastnosti v reálném životě? Až jsem se sám divil, ale přesně tak, jak jsem je popsal výše. Ani jednu ze zmiňovaných funkcí nemohu vyvrátit ani zpochybnit. Hlavní zásadou při zimním ježdění je pro mě zůstat v suchu. To je zejména při vícedenních cestách klíč k úspěchu a pevnému zdraví. S udržením mého těla v suchu mi tohle triko pomáhalo velmi dobře. Neustálý kontakt s pokožkou a rychlý odvod vlhkosti fungoval při cestovním tempu na výbornou. Udržení tepelného komfortu se tak dalo snadno uhlídat a v noci jsem mohl ulehnout do peří v suchu bez nutnosti převlékání. Na noc jsem i zkusil triko otočit na ruby merinem na tělo. Pocitově mi připadá, že pak hřeje o trochu víc. Odolnost vůči zápachu vidím tak na ¾ cesty mezi čistým merinem a syntetikou. Co je při dlouhodobém nošení příjemnější, je případné menší dráždění pokožky zaschlým potem, protože ten je z drtivé většiny o vrstvu dál.

Jak vidíte na obrázku, testoval jsem dlouhý rukáv a kapuci, která má navíc ještě masku přes obličej. Tento koncept mě na první pohled nadchl a byl jsem velice zvědavý, jak se osvědčí. Ke střihu není moc co dodat. Je i pro jízdu na kole dostatečně dlouhý, ploché švy nikde netahají ani neškrábou. Samozřejmostí jsou otvory pro palce na rukávech. Vnější merino vrstva má pravidelný vzor, který vytvořilo spojení s vnitřní vrstvou. Právě v těchto bodech, které navíc ještě zvyšují prodyšnost, je sendvič spojen. A teď ta kapuce. Jak se ukázalo, tento podle mě skvělý nápad ještě není pro jízdu na kole úplně dotažený. To, co má na celém triku největší sklon k tomu se během nošení povolit, je obvodový lem kapuce. Při nasazení masky, nebo chcete-li roušky přes obličej, pak vzniknou mezery, kterými za jízdy do kapuce fouká. Také vzhledem k výrazně odlišné pozici těla při jízdě na kole než při chůzi, pak maska přestává držet na nose a má tendenci sjíždět. Jeden šátek tak raději stále vozím s sebou.

Musím přiznat, že přesto, že jsem byl v tomto směru velký pesimista, mě kombinace obou materiálů příjemně překvapila a naprosto chápu její smysl a účel.