Jan Žďánský 18. 5. 2016

Při delších výpadech do opravdové divočiny je volba správné soupravy na opravy velmi důležitou částí plánování. Zároveň se může stát velice nesnadnou. Co všechno se může rozbít, co mě dokáže úplně zastavit, co je opravdu důležité a co je jen zbytečná zátěž? Rozbít se může úplně všechno. S největší pravděpodobností se ale nerozbije nic. Vše záleží na okolnostech a na zkušenostech. Například do Japonska jsem sebou vezl naprosto nesmyslnou hromadu nářadí a hlavně dílů na kolo. Do Ameriky jsem pro změnu nevezl takřka nic. Ono snažit se připravit na všechny možné problémy je nesmysl. Moje zkušenost je taková, že ať se stane cokoliv, vždycky se to vyřeší. Řešit problémy, které ještě nenastaly, není vhodný životní postoj.

Při delších výpadech do opravdové divočiny je volba správné soupravy na opravy velmi důležitou částí plánování. Zároveň se může stát velice nesnadnou. Co všechno se může rozbít, co mě dokáže úplně zastavit, co je opravdu důležité a co je jen zbytečná zátěž? Rozbít se může úplně všechno. S největší pravděpodobností se ale nerozbije nic. Vše záleží na okolnostech a na zkušenostech. Například do Japonska jsem sebou vezl naprosto nesmyslnou hromadu nářadí a hlavně dílů na kolo. Do Ameriky jsem pro změnu nevezl takřka nic. Ono snažit se připravit na všechny možné problémy je nesmysl. Moje zkušenost je taková, že ať se stane cokoliv, vždycky se to vyřeší. Řešit problémy, které ještě nenastaly, není vhodný životní postoj.

Cesta do Ladaku je z pohledu volby nářadí a dílů poněkud delikátní. Jestli se mohu na něco spolehnout, tak na to, že z dílů na kolo tam neseženu nic. Zároveň si musím každý gram navíc dobře rozmyslet. Proto je hranice mezi tím, co určitě ano a tím co už ne, velice tenká. Z vlastních zkušeností i zkušeností mých kamarádů jsem sestavil „tool kit“ pro cestu, kde se člověk musí spolehnout jen sám na sebe a věci které má u sebe. Níže je kompletní seznam nářadí a dílů, kterou sebou do Himálají vezu.

Multinářadí Blackburn Wayside – Wayside jsem si vybral především kvůli samostatným imbusům, se kterými není problém povolit ani ty nejhůř přístupné šrouby. Je to robusní promyšlené nářadí, na kterém nic nepostrádám. Na ECR s ním dokážu udělat kompletní servis.

Kleště – Solidní kombinačky jsou k nezaplacení. Několikrát jsem se dostal do situace, kdy byly kleště potřeba. Vozím klasické „kombinačky“ namísto Leathermana, protože všechno ostatní obsahuje multinářadí a navíc mám ještě „švýcarák“.

Pumpa Lezyne Alloy Drive ABS – Lehká, spolehlivá a dostatečně účinná i pro 29+ pneumatiky.

Nouzová pumpa – lepší malá, s kterou bude pumpování utrpení, než žádná.

Plášť – rozhodování, jestli plášť povezu, mi trvalo asi nejdéle. Jak je vidět, nakonec jsem se rozhodl, že ano. Kdybych ho nedej bože o něco rozřízl, pro 29+ bych musel asi až do Dillí. Kvůli sbalitelnosti a váze vezu kevlarovou verzi Knardu 127 Tpi.

Duše – i když s sebou budu mít lepení, náhradní duše je nutností. Ne všechno jde zalepit a s přibývajícím počtem záplat rapidně klesá životnost duše.

Lepení – lepidlo jsem z krabičky vyndal a naplnil ji dalšími záplatami.

Montpáka – není špatný pomocník a plastová skoro nic neváží, vystačím si s jednou.

Olej na řetěz – to nejmenší, co můžu pro své kolo udělat, je starat se o řetěz. Navíc není nic otravnějšího, než poslouchat skřípání suchého, nebo špinavého řetězu.

El. Pásky – dokáží vyřešit spoustu věcí, přitom taková blbost.

Spojky na řetěz – preferuji spojky než nýtování. Jednou jedinkrát se mi rozpojil řetěz a to v místě nýtování.

Šrouby – přihodil jsem i pár náhradních šroubů, kdybych nějaký vyklepal.

Hadr – zapomněl jsem ho vyfotit, ale malý kus hadru přijde vhod při manipulaci s řetězem.

Destičky – čekají mě dlouhé sjezdy v prašném prostředí, náhradní desky jsou potřeba.

Dráty – sedm kousků snad bude stačit. Třípalcové gumy by měly vše odtlumit. Každodenní výměny drátů jako v Mongolsku už snad nikdy nezažiju.

Lanka – vzhledem k mechanickým brzdám beru dvě. Brzdící a řadící.

Hadicové spojky – mám jimi přidělané košíky na lahve, v případě potřeby můžou k rámu přichytit cokoliv.

Popruhy – dva rezervní popruhy s přezkou, kdyby bylo potřeba k bagáži připnout něco navíc.

Klíč Brooks – slouží k napnutí sedla, když kůže povolí.

Stahovák na kazetu – nechystám se během cesty měnit kazetu, to opravdu ne. Ale vyměnit na zadním kole drát s nasazenou kazetou je pěkná pakárna a na straně kazety je to nemožné. Navíc přední kotouč je na dynamu chycen také CenterLockem. Klasický dílenský klíč jsem zkrátil a rozebral tak, abych vytvořil malou skladnou verzi.

TIPY: existuje spousta vychytávek na cesty, některé lepší, některé horší. Já používám jen tyto dvě následující.

Lepicí páska může pomoc opravit ledacos, brašnu, plášť, stan, apod. Izolačka se prostě vždycky hodí, ale tahat sebou celé klubo je zbytečné. Tělo pumpy je ideální k omotání několika vrstvami pásky, která se pak dá použít.

Kam s dráty aby se nezohýbaly? Dříve jsem je zkoušel dávat do řídítek, ale to moc nešlo. Pak jsem je vozil přidělané na vidlici a nyní je mám v sedlovce. Pomocí pěnovky (takové té tvrdé, ve které bývá zabalená elektronika), do které jsem je zapíchnul, bezvadně drží na místě a nemá se jim co stát.

SHARE

support: