Hra s tlakem

Ono je to podstatě dost podobné jako laborování s tlakem v období jaro, léto a podzim. Shrňme si pro to základní rady, které platí obecně pro celý rok.

Ať již máte váš fatbike odpružený či nikoliv, tak vždy zde platí pravidlo, že se jezdí na podstatně nižších tlacích než u klasického XC stroje. Vše je dáno právě rozměrem pneumatiky a její styčné plochy s podkladem.

Většina první jízdy na fatbiku, a ne jinak tomu bylo i u mě, skončila slovy: „Sakra do čeho jsem se to dal, kope to, skáče to a bolí z toho ruce.“ Pak následuje hledání diskuzí a informací proč to tak je a zda se s tím dá něco dělat. Ano, dá. Snižte tlak v pneumatikách, zkoušejte odpustit, popřípadně opět dofouknout. Je to chvíle hledání optimálního tlaku. Pak najednou nastane ta chvíle, kdy to optimum naleznete a začnete si užívat jízdy.

Pro celý rok si většinou vystačíte s vámi nalezeném optimálním tlakem, který se pohybuje dle váhy jezdce a terénu mezi 0,4-0,8 baru. Samozřejmě se dá nafouknout i více, ale pak ztrácíte ten zážitek z jízdy v terénu. Já osobně preferuji nižší tlak v pneu a hold se na asfaltových úsecích, kterých naštěstí nemívám mnoho, kochám. Jezdím z devadesáti procent mezi 0,3-0,4 baru (vážím 78kg).

A teď přichází zima a s ní změna, kterou ti co ji absolvují poprvé na fatbiku možná zaskočí a překvapí. V zimě budete pracovat s tlakem mnohem častěji a tak se na to dobře připravte. Především si pořiďte kvalitní pumpičku. Zapomeňte na pumpičky, které jsme si koupili co nejmenší, aby moc nevážily a byly co nejmenší a tak zabíraly co nejméně místa. Ona taková pumpička je dobrá, ale ne na fatbike. Upustit tlak je jednoduché, ale nafouknout takovou to pumpičkou tu tlustou potvoru co máte na ráfku, už dá docela dřinu a v případě, že za jeden takový zimní výlet můžete pumpovat třikrát, ale i vícekrát, tak vás to fakt naštve.

Moji první jízdu v Jizerských horách jsem vykonal právě s takovou mikropumpičkou a vrátil jsem se totálně zpocený a navztekaný. Ne zpocený z toho jak jsem do toho šlapal, ale z toho jak jsem zuřivě pumpoval, abych docílil zvýšení tlaku o 0,1 baru. Pro mě je to první zásada a pravidlo. Kvalitní pumpička.

V zimě vždy záleží na podkladu, po kterém pojedete. Pravidlo dvě tedy zní: Čím tvrdší podklad, tím větší tlak a naopak, čím měkčí podklad, tím nižší tlak. Připravte se ale i na situace kdy fatbike prostě nepojede ani s vypuštěnými pneumatikami, protože se bude bořit. O tom ale fatbike je, prostě i když je jeho prostupnost sněhem výborná, tak má své limity. V případě, že narazíte na čerstvě napadanou třiceticentimetrovou prachovou peřinu, rovnou slezte a tlačte. Aspoň u mě to tak většinou dopadlo. Občas se mi podařilo něco, tak hlubokého projet, ale ta ztráta sil a zpocení za to fakt nestála.

Pokud vyjíždíte ráno a je krásné počasí, budete tlak snižovat s postupujícím sluncem, pod kterým bude podklad povolovat. V případě nočních jízd se můžete těšit na to, že práce s tlakem určitě nebudete mít tolik jako ve dne.

Jo, a nezapomeňte, že v případě, že vyjede ze sněhu a potřebujete se dostat někam po silnici a zapomenete dofouknout, tak na podhuštěných, mnohdy skoro prázdných, pneumatikách fatbike nezatáčí. Pokud tedy musíte jet po asfaltu, raději zastavte a dofoukněte.

A ještě jedna rada na závěr. Pokud se hodláte pohybovat v místech, kde jsou cesty upravené pro běžkaře, neničte stopu. V případě, že se na tomto podkladu boříte, raději se obraťte. Opravdu to nestojí za to. Pohybujte se vždy ve střední části tratě a případným bruslařům zastavte a umožněte jim průjezd. Pohyb po tratích určených běžkařům je o slušnosti a vzájemné toleranci.

Přeji vám mnoho krásných zimních zážitků s vašim obézním miláčkem.