Hardangervidda jídlo

Stejně jako u vybavení je zásadní otázka kam s tím. Zkuste si vyskládat na stůl váš týdenní nákup a představte si, jak ho musíte naložit na kolo. Je neuvěřitelné, kolik toho člověk za týden sní, že? A to se nebavíme o nějakém velkém energetickém výdeji. Ten totiž bude docela jiný, když se vydáte do zimy jezdit na kole.

V dnešní době se dá koupit prakticky cokoliv a o expedičním jídle to platí také. Přesto mnoho vyznavačů studené kultury vsází na domácí stravu. Alespoň do jisté míry. Tímto směrem jsem se vydal i já a přípravou jídla jsem strávil hodně času. Mám pro vás tedy pár tipů na lehké a energeticky výživné jídlo na cesty.

Snídaně 

Není nic snazšího, než si v supermarketu koupit pytel pečeného müsli. Trochu rafinovaného cukru, trochu palmového oleje, nemálo peněz a hlad se dostaví nečekaně brzy. Tak vidím pečené müsli já. Proto jsem vyzkoušel vyrobit vlastní granolu. Finančně to sice také není žádná sláva, ale vím přesně, co jím a výživová hodnota je maximální. Není to žádná věda, receptů najdete na netu hromadu. Já jsem to udělal následovně:

Nejprve jsem smíchal ovesné vločky, strouhaný kokos, směs semen, plátky mandlí a brusinky. Po té jsem přidal rozehřáté arašídové máslo a med. Pořádně promíchal, rozložil na pečící papír a strčil na půl hodiny do trouby (150°C). Toť vše. Během pečení jsem směs asi dvakrát promíchnul. Ve 100g téhle srandy je 400kcal energie z poctivých surovin, které zasytí.

Svačina

Rychlé denní svačiny jsem poskládal ze sladkých tyčinek a dvou oblíbených specialit. Té první říkám máslovka. Máslo (a olivový olej) je totiž top potravina, co se týká poměru hmotnost/kalorie. Máslo je tak nedílnou součástí každé polárnické výpravy. Jíst samotné máslo vyžaduje tvrdou náturu, ale dá se. Já s máslem experimentoval celou zimu a došel jsem ke kombinaci máslo, granko, mleté ořechy. Přísady přidávám dle chuti. Spojit vše do jedné hmoty vyžaduje celkem práci, ale když máslo dostatečně povolí, tak to jde. Po smíchání se na pečícím papíře vytvaruje požadovaná dávka a tvar a dá zachladit. S pojídáním másla ve větších dávkách buďte opatrní, může chvíli trvat, něž to střeva akceptují. Nicméně ve 100g téhle srandy je 700kcal!!

Druhou mou velmi oblíbenou chuťovkou je tzv. Španěl v županu. Nejde o nic jiného, než o (v mém případě španělský) tvrdý salám zabalený v 48% goudě. Tuk je prostě na takové akce nejlepší palivo. Může se stát, že v opravdu silných mrazech i tohle jídlo dost ztuhne. Pak nezbývá, než ho na chvíli ohřát na těle. Případně, tak jak jsem to dělal na Bajkalu, dopředu nakrájet na sousta. Celkově je lepší mít vše připravené rovnou k jídlu, protože se zmrzlou šiškou salámu toho krom zatloukání kolíků moc nesvedete.

V jedné porci (170g) téhle srandy je 560kcal.

O zbytek příležitostného zobání se postarají průmyslové jedy ve známých barevných obalech.

Oběd

Teplá polévka, to je grunt. To už nám říkaly babičky, ne? Přesto, že se nejedná o žádnou energetickou bombu, zařadil jsem polévku jako takovou polední vzpruhu. Především kvůli doplnění tekutin. Půl litru horké polévky, i když z pytlíku, je po pár dnech v mrazáku velká hitparáda. Abych trochu dohnal energetickou hodnotu, přidám si ještě pár kousků sušeného masa.

Večeře

Během zimy jsem zkoušel připravit vlastní sušené jídlo, které by stačilo jen zalit horkou vodou a dalo se hned jíst. Na trhu je více než dostatečný výběr lyofilizované stravy, ale i přesto jsem chtěl zkusit něco vlastního, co mi bude chutnat a budu přesně vědět co jím. Došel jsem k receptu, který mi nejenže opravdu chutná a obsahuje vše, co kvalitní jídlo má, ale navíc je jednoduchý a taky velice levný. Večeři tedy tvoří sušená červená čočka, dochucená cibulí a česnekem smíchaná s kuskusem.

Příprava je naprosto jednoduchá. Uvařím čočku, na hluboké pánvi osmahnu cibuli s česnekem a smíchám s uvařenou čočkou. Dochutím solí a česnekem a nechám vychladnout. Vznikne z toho taková kaše, kterou rozprostřu do sušičky a usuším. Sušením se hmotnost sníží na polovinu. K usušené směsi pak přidám trochu kuskusu a ještě trochu soli a pepře a je hotovo. Skutečně stačí zalít horkou vodou, kuskus za chvíli změkne a můžete jíst.

Pitný režim

Pitný režim je v zimním období velice podceňovaný. Zatím co v létě se bere doplňování tekutin jako nezbytnost, v zimě se na něj až takový důraz neklade. Většina lidí vyráží s litrovou termoskou čaje. To je ale málo, litr opravdu nestačí. Jak jste mohli vidět v gearlistu, já sebou beru jen 0,5l termosku a to na polívku. Během dne totiž budu pít teplý ionťák z rezervoáru na zádech. Tento systém jsem nikdy nezkoušel a je to pro mě velký risk. Především mám obavy z nadbytečného pocení. Zároveň jsem v zimě pil vždy je čaj. Na záda se mi ale vejdou 2l pití a kapsy na vestě, kterou budu mít pod oblečením na první vrstvě, mi pomůžou udržet náhradní baterie v teple. Popravdě jsem dost zvědavý, jak to bude fungovat.