Dřívkáč Picogrill Hobo 85

Když mi před lety jeden kamarád nadšeně vyprávěl, jak vaří na „dřívkáči“, koukal jsem na něj dost nechápavě. Zastával jsem názor, že přece můžu rozdělat klasický oheň a vařit přímo na něm. Jsem přesvědčen, že to samé si myslí většina z vás. A ano, samozřejmě že to lze. Má to ale i pár háčků. Skoro vždy, když jsem se rozhodl vařit na ohni, jsem vzápětí zjistil, že se zrovna nikde v okolí neválí dva kameny, na které bych položil hrnec, pod kterým chci topit. Pak, když jsem je jako zázrakem našel, nemíval miniaturní ohýnek mezi nimi dost vzduchu. Takže z rychlého vaření bylo dlouhé trápení a spousta dýmu v okolí. Jiné je to, když už se večer sedí u rozhořelého ohně. To stačí hrnec posadit do oharků a voda je za chvíli hotová. K tomu je pro změnu zapotřebí dostatek dřeva a času. Ale komu by se chtělo kvůli obědu rozdělávat plnohodnotný oheň? A hlavně kde se s ním schovat (myšleno v ČR).

Vše, co jsem výše popsal, jsou mé zkušenosti s vařením na přímém ohni. Když se nad tím zamyslíte, tak to zas taková pohoda není. Přesto mě nechávaly „dřívkáče“ i nadále chladným. Viděl jsem spoustu homemadů z plechovek, cedníků apod., ale všechno to byly takové neskladné, těžké hrůzy. Názor jsem změnil, až když jsem uviděl vařič, o kterém píši. Picogrill Hobo 85 je totiž neskutečně lehký, skladný, jednoduchý a účinný. Narazil jsem na něj náhodou při prolézání gear listů na zahraničních webech a okamžitě se pustil do shánění.

Co mě tedy tak nadchlo? Především hmotnost a miniaturní rozměry. Ale snad ještě více jsem ocenil konstrukční nápad, se kterým tvůrce tohoto vařiče přišel. Hobo 85 je vyroben z nerezového plechu o tloušťce 0,4mm. Tedy celkem ze třech kusů plechu, které jsou do sebe navzájem zapasované tak, že tvoří jeden celek. Zde se dostávám k rozměrům složeného vařiče, které činí 21x14x1,5mm. Ano, jako dopis z nerezu. Váha je také slušná. Slovy osmdesátpět gramů! Když přičtu ještě nerezový drát, který pomáhá při vaření v menších nádobách a látkový obal, hmotnost kompletní sady se vyšplhá na 120 gramů. Tohle v rámové brašně skutečně neucítíte. Po prvním vaření kdy se plech poněkud rozžhaví a vychladne, už nejde složit tak poddajně. Ale o to snadněji a rychleji jde rozložit.

Obsluha vařiče je naprosto jednoduchá. Po vyjmutí z obalu stačí dva až tři pohyby a vařič je složený. Zatlačí se ze stran tak, aby měl rošt uvnitř dostatek místa k zajištění ve finální poloze a je to. Díky tomu, že hoření probíhá na roštu, který je cca dva centimetry nad zemí, má oheň neustále dostatečný přísun vzduchu tzv. odspodu a nemá šanci se dusit. Navíc nijak nevadí, když je podklad úplně promočený. Prakticky se dá vařit na ohni uprostřed kaluže. Obrovskou výhodou oproti standardnímu ohni je v množství potřebného paliva. K uvaření liru vody stačí hrst chroští na zátop a dvě až tři hrsti silnějších klacíků. Ideálně o tlouště a délce vašich prstů. Délku doporučuji kvůli snadnému přikládání a tloušťku kvůli snadnému lámání na požadovanou délku. Jak jsem psal výše, k vařiči je dodáván nerezový drát, aby bylo možné vařit i v menších nádobách tak jako na fotkách (hrnek 0,6l). Při vaření ve větších hrncích se nemusíte ničeho obávat. Přikládat se dá z obou stran velkou kulatou dírou i menšími otvory po stranách. Ani ze stability strach mít nemusíte. Bez problému jsem na vařič položil pětikilový kámen bez náznaku problému.

O co méně dřeva je k vaření potřeba, o to méně je z něho popela. Po uvaření obědu zůstane na dně vařiče hrstka popela, která se lehce rozpráší a není nic poznat. Trochu jsem se obával, jak dlouho bude nerezový plech chladnout. Ale realita předčila veškerá očekávání. Je pravda, že jsem vařič testoval v chladných dnech, ale prakticky ihned po vyhasnutí ohně se dal vařič uchopit do ruky, vyklepat a očistit. Čištění toaleťákem, nebo hadrem je na místě, protože plech je samozřejmě černý od sazí a to budete během chvíle i vy. Proto doporučuji bedlivě střežit látkový obal. Stejně tak je potřeba počítat s tím, že načichnete od kouře. Ale to snad máme všichni rádi, ne?

Dřívkový vařič v tomto provedení má podle mě smysl i velké uplatnění. Palivo do něj je snadno dostupné a zadarmo. Vařič samotný neváží skoro nic a uvařit se na něm dá vše. Nemá takový výkon jako plynové nebo benzínové vařiče, ale ty se s ním zas v hmotnosti a objemu vůbec nemůžou měřit. Navíc vaření na dřevě je mnohem větší zábava. Jediné, na co jsem ještě velmi zvědav, je trvanlivost. Jsem přesvědčen, že uvařím obrovskou hromadu jídel, než se začne plech přepalovat, jestli k tomu vůbec dojde. To ukáže až čas.