Až na konec světa-toho českého

O hraničních kamenech

Jelikož naším cílem jsou hraniční body vyznačené v terénu hraničními kameny, pojďme si nejprve říci něco o systému značení českých hranic. Státní hranice jsou osázeny čtyřmi různými druhy hraničních kamenů. Těch nejběžnějších, které mají rozměr základny 20 x 20 cm a nadzemní výšku kolem 40 cm, jsou desetitisíce, a nazývají se mezilehlé hraniční kameny. Dochází-li k lomu hraniční čáry, je lom vyznačen tzv. hlavním hraničním kamenem, jehož rozměry jsou 25 x 25 cm a nadzemní výška necelý metr.  Dalšími jsou tzv. základní kameny, které dělí státní hranici na jednotlivé úseky a jsou od sebe vzdáleny přibližně 25 km a jejich rozměry jsou 30 x 30 x 180 cm. Jelikož kameny bývají zapuštěny do země až půl metru, nadzemní část lze u hlavních kamenů předpokládat kolem 130 cm. Nejvzácnějšími jsou trojmezní hraniční monolity, vysoké 215 cm a mají tvar trojhranného jehlanu, spolu s podstavcem 70 x 70 cm dosahují nadzemní výšky 240 cm. Hraniční kameny jsou číslovány. Mapy KČT na rozdíl od aplikace mapy.cz obsahují čísla některých důležitých hraničních kamenů, což nám může usnadnit orientaci v terénu při hledání toho správného místa.

Nejvýchodnější bod

Nejvýchodnější bod bývá často zaměňován s trojmezím Česko/Polsko/Slovensko u Hrčavy. Ve skutečnosti leží několik kilometrů severněji. Obec Bukovec, do jejíhož katastru nejvýchodnější bod spadá, je zároveň nejvýchodnější obcí ČR.  Před několika lety obec zbudovala naučnou stezku, která vede přímo k east pointu. Začátek této stezky (zelená turistická značka) najdete hned u bývalého silničního přechodu Bukovec – Jasnowice. Po naučné stezce pokračujte asi 1 km, až dojedete k ceduli označující nejvýchodnější bod. Na břehu potoka se nachází cedule, označující nejvýchodnější bod. Jde ovšem o chybu. Hledaný bod je o několik metrů dále, až za potokem. Je třeba najít hraniční kámen I/12b. Ten leží pár metrů od potoka Oleška, a může být schovaný pod porostem lopuchů. Druhá příjezdová možnost je překročit zmíněným hraničním přechodem hranice do Polska a pokračovat po silnici č. 943 asi 300 metrů a pak kolmo odbočit přes loučku do lesa k potoku. Po přibližně 100 metrech jste u cíle. Hraniční kámen se nachází na severní straně potoka. Primát nejvýchodnějšího bodu tedy patří Bukovci, ale ani blízká Hrčava nechce přijít zkrátka. Honosí se titulem nejvýchodnější obec, je odsud nejdále v ČR do Prahy a kousek od obce leží trojmezí Česko/Polsko/Slovensko. To je velice dobře vyznačeno turistickými trasami, chceme-li však být důslední, nespokojíme se s žulovým hranolem na Trojmezí, ale sejdeme k přilehlému potoku, uprostřed jehož koryta je samotná trojbod.

Nejsevernější bod

Pokud přijedete vlakem, je šikovným výchozím bodem zastávka Mikulášovice střed. Do nejsevernější obce Lobendavy pojedete 10 km z kopce nebo po rovině. Na webu Lobendavy nenajdete sice zmínku, že se jedná o nejsevernější obec republiky, ale nic o nejsevernějším bodu. Z Lobendavy pokračujte podle cedulí po silnici stále na sever přes obec s výstižným názvem Severní. Minete nejsevernější autobusovou zastávku, nejsevernější budovu. Zde končí asfaltka. Sledujte zelenou značku, a po šotolině dojedete na hraniční přechod Lobendava – Steinigtwolmsdorf.  Na hraničním přechodu máte dvě možnosti. Buď pokračovat po dobře sjízdné cestě do Steinigtwolmsdorfu, což je delší a ztratíte nastoupanou výšku nebo se vydat stezičkou přímo po hranici. V prvním případě dojedete do obce, kde se na jediné křižovatce dáte doleva. Nastoupáte ztracené metry, až po 3 kilometrech dojedete k restauraci Waldhaus. Zde na parkovišti agilní majitel vytýčil dřevěný ukazatel s nápisem Nordkap. Nejsevernější bod leží 700 metrů jižněji. Dejte se kolmo od silnice, dokud nenarazíte na hranici. Druhá cesta stezkou podél hranice, která měří asi dva kilometry, je sjízdná pouze z jedné třetiny. Počítejte s častým přenášením přes potok, kameny a kořeny. Nejsevernější bod je dobře označen plechovou turistickou cedulí, poutačem vsetínských turistů se souřadnicemi, na německé straně najdeme ještě trasovací tyč a naučný panel v němčině. Je zde dokonce německá vrcholová kniha, kam se můžete zapsat. Samotný bod vyznačuje hraniční patník číslo 2/40.

Nejzápadnější bod

Nejzápadnější bod byl donedávna ze všech nejutajenější. Dnes je k němu vyznačena zelená turistická trasa. V době, kdy jsem hledal tento bod na kole, příslušná mapa KČT bod neuváděla, prostě se na mapu nevešel. Volil jsem obchvat Německem, kam lze vjet u Aše nebo raději na Trojmezí. Česko/Sasko/Bavorsko. Právě s ním bývá nejzápadnější bod často mylně zaměňován. Z Trojmezí se pustíme po německých kvalitně značených cyklostezkách směrem na jih a kopírujeme českou hranici. Důležité je nepropásnout tu pravou odbočku. Poté, co mineme Französengrab a Bärenschacht sjíždíme z kopce k Újezdskému potoku (Mähringbach), přes který vede můstek. Těsně před ním je odbočka doleva směrem k hranici. Chvíli sledujeme tuto lesní cestu, která mírně stoupá a po 150 metrech odbočíme vpravo dolů k chovným rybníčkům a k lesním chatkám. Na opačné straně rybníčku nemůžeme minout náš cíl, která poznáme podle zřetelného hraničního kamene z roku 1844. Samotný nejzápadnější bod se nachází pár metrů od kamene uprostřed soutoku dvou potoků. 

Doporučený okruh: Aš – Hranice – Trojmezí – Aš 

Nejjižnější bod

Cestu k nejjižnějšímu bodu začneme jižně pod od Vyššího Brodu ve Studánkách. Zde najdeme modrou značku, která vede dobrou lesní cestou jihovýchodním směrem a po několika kilometrech dorazíme k rozcestníku Radvanov. Modrá pokračuje dále na Mlýnce, my však musíme k jihu. Cesta zde již není zcela patrná. Teoreticky by k nejjižnějšímu bodu měla vést žlutá značka, ale značení v terénu jsem vůbec nenašel. Vyjeďte přes pastviny přesně jihozápadním směrem a držte se zhruba uprostřed mezi lesem po pravé i levé straně. Cesta bude stále méně patrnější, až se promění v stezku, a nakonec se ztratí zcela. Po 2 – 3 kilometrech uvidíte před sebou zarostlý remízek, kopírující hranici. Hned za ním se z džungle dostane na upravenou louku, která se nachází již v Rakousku. Sjedete pár desítek metrů z kopce k lesu k Hraničnímu potoku a jste na místě. Nejjižnější bod se nachází uprostřed potoka vedle hraničního kamene číslo II/64. Druhá možnost, jak se sem dostat je z rakouské osady Rading po pohodlné cestě k Švédským šancím, jde o patrné terénní vyvýšeniny.

Nejjižnější bod Moravy

Za pozornost stojí ještě jedno místo. Nejjižnější bod Moravy, který je zároveň trojmezím Česko/Rakousko/Slovensko. Leží na soutoku dvou významných řek Dyje a Moravy. K němu se dostaneme pohodlnou cestou z Břeclavi. Dojedeme do Pohanska, odkud míříme stále na jih krásnými lužními lesy. Budeme míjet jihomoravské ropné vrty, ale také úchvatné scenérie bažinatých slepých ramen Kyjovky, i osamělých stromů s hnízdišti čápů. Tam a zpět ujedeme kolem 50 rovinných kilometrů. Cesta je velice dobře značena místními dřevěnými cedulkami. Samotné trojmezí se nachází uprostřed soutoku. Díky tomu si nedopřejeme atrakci stát každou nohou v jiné zemi a ruku položit do třetí země. To se nám může podařit na trojmezí Česko/Rakousko/Německo ležící na hřebeni mezi Plechým a Třístoličníkem na Šumavě, kde je ovšem cyklistům vjezd zapovězen. Pokud bychom si chtěli dopřát ještě větší geografické vzrušení, museli bychom do USA, kde mají i čtyřmezí Four Corners. Tam se setkávají čtyři rohy hranice amerických států. Na Four Corners můžete položit jednu nohu do Arizony, druhou do Nového Mexika, levici do Utahu a pravici do Colorada.

Nejvyšší a nejnižší bod

V seznamu nejzazších bodů ČR bychom neměli zapomenout na nejvyšší a nejnižší bod. Nejvyšší bod ČR známe všichni – Sněžka, 1602 mnm. Pro cyklisty je bohužel výjezd zapovězen. Pokud bychom byli důslední, nejvyšší pevný bod je ale vrchol vysílače na Pradědu, který vrchol Sněžky převyšuje o 36 výškových metrů. Pátral jsem po nejvyšším bodu, kam se může dostat (oficiálně) cyklista, a došel jsem k závěru, že jde o kapličku pod Luční horou na příjezdu k Luční boudě, v místě, kde se nachází Památník obětem hor, a to ve výšce1520 mnm. Nejnižší bod ČR se nachází u Hřenska v nadmořské výšce 115 metrů uprostřed řeky v místě, kde Labe opouští Česko. I tento bod můžeme zpochybnit, protože nejhlubší otevřené místo vytvořené člověkem v Česku dosahuje hodnoty 20 metrů nad mořem. Tímto nejnižším bodem Česka je dno povrchového lomu u Bíliny. Jelikož ale vrstva uhlí se nachází ještě hlouběji, plánují těžaři prokutat se až pod úroveň moře.

Zájemcům o hlubší ponor do tématu doporučuji „Příručku pohraniční turistikou“ od Zdeňka Šmídy: http://www.statnihranice.cz/prirucka.pdf

Rekapitulace

Nejvýchodnější bod ČR

Hraniční kámen číslo I/12 b

severní šířka 49° 33´ 02.10521“N

východní délka 18° 51´ 33.31399“ E

Nejzápadnější bod ČR

severní šířka 50° 15´ 08,64819´´

východní délka 12° 05´ 26,12779´´

Hraniční kámen číslo 9 z roku 1844

Nejsevernější bod ČR

severní šířka 51°3’20.878″N

východní délka 14°18’58.02″E

Hraniční kámen číslo 2/40

Nejjižnější bod ČR

severní šířka 48°33’7.448″N

východní délka 14°19’59.43″E

Hraniční kámen číslo II/64