Jan Žďánský 1. 1. 2021

Pojem bikerafting není na našem webu žádnou novinkou. Pokud jste ho už zaznamenali a uchvátila vás myšlenka na spojení pádlování a jízdy na kole, je tento článek přesně pro vás. A pokud je to úplná novinka, alespoň získáte představu, o čem to je.

Pojem bikerafting není na našem webu žádnou novinkou. Pokud jste ho už zaznamenali a uchvátila vás myšlenka na spojení pádlování a jízdy na kole, je tento článek přesně pro vás. A pokud je to úplná novinka, alespoň získáte představu, o čem to je.

Dlouho jsem váhal, jestli má cenu toto téma načínat, protože v České republice jde spíš o raritu. Ale vzhledem k tomu, že už se mi špatně plánují trasy, na kterých není alespoň trochu pádlování a nějaké zkušenosti už jsem stihnul nasbírat, tak jsem se rozhodl alespoň jeden ucelený návod a popis v češtině vytvořit.

bike packraft
Bikerafting coby symbióza bikepackingu a packraftingu nemůže nechat žádnou dobrodružnou duši klidnou. Protože co může být lepšího, než projíždět na kole přírodou a ve chvíli, kdy přijedete k vodní hladině, nafouknout packraft a pokračovat dál. Bikerafting je absolutní svoboda. Zároveň však vyžaduje určitou kreativitu v pohledu na mapu a plánování. S packraftem na řídítkách dostává hledání cest úplně jiný rozměr. K těm malým tečkovaným čarám daleko od silnic přibývají i modré linie. Ty modré linky a plochy, které dříve představovaly překážku, se změní na přátelský živel, který rozšiřuje možnosti procházení krajinou. A pokud hledáte epické výzvy, často bývá i jedinou možností, jak pokračovat dál.  Bikerafter totiž vidí mapu jinýma očima než ostatní. Protože kdo hledá opuštěné singletraily stejně dychtivě, jako řeky a jezera v jejich dosahu?

Jasně, udělat v naší zemi bikeraftingový výlet, znamená natlačit tam tu vodní cestu dost silou, protože v zásadě to není nikde nutné. Naše řeky také protékají hustě osídlenou krajinou, ale dají se najít i výjimky, kde zejména mimo letní sezónu nepotkáte živáčka. Na získání dovedností a jistoty při balení i pádlování je to skvělý terén. V našem dosahu je pak i spousta míst pro velké cesty. Skandinávie, Skotsko, Sibiř, možností je spousta.

Historie

Možná se zdá, že bikerafting je výplodem dnešní doby a pouhý výstřel do tmy od lidí, kteří už nevědí, jak na sebe upozornit. Ale realita a podstata věci je mnohem dál. V době, kdy se u nás cinkalo klíčema, probíhaly na Aljašce první epické expedice na horských kolech a packraftech. Za duchovního otce bikeraftingu je považován legendární aljašský dobrodruh a univerzitní profesor Roman Dial, který začal přivazovat své kolo na packraft již na konci osmdesátých let. Roman v té době podnikal ty nejsmělejší výpravy, které si člověk dokáže představit. Od té doby ušli packrafty a horská kola dlouhou cestu až do podoby, jakou vidíme dnes. Když pominu pionýrské začátky v 80tých a 90tých letech, historie moderního packraftingu se začala psát v roce 2000, kdy Sheri a Thor Tingey založili firmu Alpacka raft. Alpacka stojí za vývojem moderních materiálů i tvarů a doslova dostala packrafty tam, kde jsou teď.  Pokud toužíte po hlubší sondě do dějin, doporučuji tento článek.

packraft kokopelli

Packraft

V posledních letech se na trhu objevila řada dalších značek a tak se výběr značně rozšířil. Mezi nejznámější patří tedy Alpacka (USA), po ní asi Kokopelli (USA) a MRS (Čína). V Evropě stojí určitě za pozornost Anfibio (Německo). Čestnou zmínku zaslouží české packrafty RobFin, které jsou skvělé na divoké vodě, ale pro bikerafting jsou bohužel nevhodné.

Při výběru packraftu je dobré zvážit několik faktorů. Předně si udělat pořádek v materiálech. Poslední dobou se začalo objevovat čím dál více packraftů z PVC, které lákají nižší cenou. Packrafty z PVC jsou odolné, ale jsou také velice těžké a objemné (5-8kg). Lehké a sbalitelné packrafty se dělají z TPU, respektivě z nylonu potaženým TPU (2-4kg). Tento materiál je lehký, pevný a zachovává si vlastnosti v širokém rozsahu teplot. Takže pokud chcete packraft, který budete přepravovat vlastní silou, měl by být z TPU. K základní hmotnosti člunu je nutné ještě přičíst hmotnost dalšího příslušenství, jako je sedačka, opěrka, nafukovací vak, atd..

Dále není na škodu se důkladně zamyslet nad plánovaným využitím. Jakmile totiž máte packraft doma, začne vás to táhnout na vodu čím dál víc. Ze své zkušenosti mohu říct, že při pořizování packraftu mě nijak zvlášť nelákala divoká voda, ale dnes je nedílnou součástí mého pádlování. Naštěstí jsem hned v počátku sáhl po packraftu, který mi tento posun umožnil. Proto doporučuji koukat po univerzálnější lodi, která zvládne širší použití i za cenu vyšší hmotnosti.

adventure packraft
jizera packraft

S ohledem na bikerafting je nutné, aby měl packraft dostatek kotvících bodů a byl dostatečně velký. Super lehký malý člun je k ničemu, když se do něj neposkládáte. Kromě upevnění kola, slouží kotvící body i k protažení “bezpečnostního” lana. To se hodí při nedobrovolném vystoupení do vody a následném chytání packraftu. Hladký, mokrý člun se ve vodě nechytá tak snadno, jak by se mohlo zdát. Další skvělý pomocník je TiZip, také označován jako Fly zip, Cargo zip atd. Díky zipu je možné uložit náklad přímo do komor packraftu. Sníží se tak těžiště a paluba zůstane přehledná. Starejte se dobře o své zipy, doslova na nich závisí váš život.

Otázka, zda je lepší packraft s uzavřenou palubou nebo otevřený, je na zvážení. Vzhledem k tomu, že pádluji po celý rok a vlastně v chladnějších měsících trávím na vodě více času než v létě, jsem za palubu a “špricdeku” rád. Počítejte s tím, že s otevřenou lodí budete opravdu mokří.

bikeraft scotland
packraft vltava
winter bikerafting

Tip: Packraft na fotografiích je model Kokopelli Rougue Spraydeck/TiZip. Vyniká super odolnou kevlarovou podlahou od DuPontu a velice univerzálním využitím. Na klidné vodě často nahrazuji sedačku batohem a neberu opěrku zad, čímž ušetřím skoro půl kila v batohu.

Další vybavení

Nezbytnou součástí packraftu je samozřejmě pádlo. Bez toho to fakt nejde. S ohledem na kompaktní balení je nejlepší volbou čtyřdílné pádlo, které se dá snadno zabalit do batohu, případně i na kolo. Čím lehčí, tím samozřejmě lepší. Výhodou je, že čtyřdílná pádla většinou spadají do lehčího spektra. Zároveň ale také do toho dražšího. Vzhledem k tomu, že packraft je podstatně širší než kajak, je potřeba počítat s délkou pádla cca 200-210 cm. 

Za povinnou výbavu by se měla považovat plovací vesta (PFD). Packraft, pádlo a vesta jsou tři základní kameny výbavy. U vest je na výběr ze dvou druhů. Nafukovací a pěnové. Záleží na prioritách. Já osobně používám pěnovou vestu i za cenu větších rozměrů. Pěnovky jsou obecně přijímány jako spolehlivější a odolnější vzhledem k tomu, že do nich nejde udělat díru. Pěna také funguje jako izolace, což se v zimě hodí. Pro packraft jsou ideální vesty s volnou spodní půlkou zad. Ty si lépe rozumí se zádovými opěrkami. Nízká hmotnost je samozřejmě bonusem, proto doporučuji koukat po vestách bez zbytečných vychytávek a stovkou kapes.

Stejně jako náhradní duše a lepení pro kolo, je nezbytná i opravná sada pro packraft. Nejde o nic velkého. Tuba Aquasure, záplata a kus Tyvek pásky by mělo na nejzákladnější opravu stačit.

Tip: Osobně používám pádlo Kokopelli Delta pro bikerafting a Werner Powerhouse pro divokou vodu. Na klidné a stojaté vodě mám pádlo pojištěné šňůrou k packraftu. Nehrozí tak jeho ztráta. Bez pádla totiž s lodí neuděláte vůbec nic!!! Vestu mám super lehkou pěnovku Astral V8.

PFD Astral V8

Na kole

Kompletní výbava pro packrafting přidá na kolo asi 4-5 kg. To je pořádná zátěž navíc, která zabírá i hodně prostoru. Zohledněte to při plánování, protože jízda bude pomalejší a náročnější. Nejjednodušším způsobem, jak vyřešit otázku “kam s tím”, je samozřejmě batoh. Do 30-40ti litrového batohu se dá více či méně elegantně zabalit packraft, pádlo, vesta a pár dalších drobností. V hodně náročném terénu spočívá výhoda batohu v přeložení těžkých věcí na záda a tlačit tak mnohem lehčí kolo. 

Druhou a asi nejpoužívanější variantou je upevnění pakraftu na řidítka pomocí harnessu. Vyšší hmotnost je na řízení znát, ale i mě osobně to tak vyhovuje nejvíc. Bez batohu se sice neobejdu, protože pádla, vestu a občas i příslušenství k packraftu jako sedačku, opěrku, špricdeku atd vozím na zádech. Stejně tak objemné, ale lehké věci na spaní. 

Se vším tímhle zařízením navíc vyvstává opravdový boj o místo.  Aby celá sestava neztratila na zábavnosti a radosti z pohybu, bude nutné hledat úspory jinde.

Gossamer g4-20
bikeraft cairngorms
acepac harnes

Tip: Packraft vozím v Acepac Harnessu, který na to byl od začátku testován. Zbytek vybavení pak v ultralehkém 40l batohu Gossamer G4-20. Na jednodenní letní výlet mi pak bohatě stačí i batoh Pinguin Fly 30.

Na vodě

Asi neexistuje přesný postup, jak správně naložit kolo na packraft. Viděl jsem a zkusil jsem různé způsoby. V zásadě se dají rozdělit na tři způsoby naložení kola podle vzdálenosti, kterou potřebujete po vodě urazit. Pokud se jedná o pár metrů přes řeku, není potřeba moc spekulovat. Jednoduše stačí sundat levý pedál, naložit kompletní kolo na příď packraftu a vyrazit. Na delší přejezdy v řádech stovek metrů a na klidné vodě je lepší demontovat alespoň přední kolo. Je to rychlé a získáte o trochu víc prostoru pro pádlo. Na dlouhé přejezdy, živější vodu, nebo úzké, klikaté říčky už je potřeba demontovat obě kola. V tomto případě se mi nejlépe osvědčilo nakládat rám sedlem dopředu.  Tak získáte nejvíce prostoru pro slušný záběr pádlem a přehazovačka je krytá zadní vzpěrou proti nárazu. Už se mi stalo, že jsem jí na řece ohnul o padlý strom… Ovšem moje věta, ”Čau, koukni mi na hazku, asi jsem jí ohnul při pádlování o strom”, je v servisu legendární. 

Pro bezpečné a zábavné pádlování potřebujete stabilitu a prostor. Proto musí být kolo a jeho části vždy 100% upevněné a musí vám zůstat prostor pro záběr pádlem. Najít si systém a správnou polohu bude chtít praxi.

packraft pruvodce
bikerafting guide
kolo a packraft
bikerafting navod

Tip: K připevnění kola na packraft používám dlouhé, pružné Voile popruhy. S fatbikem je navíc doplňuji o pár delších nylonových popruhů Sea to Summit.

Jezera/řeky/moře

Zahrnout vodní trasy do svých plánů vyžaduje znalost a zvážení rizik. Voda je dynamické prostředí a je potřeba k ní přistupovat s respektem. Né vždy je možnost si zastavit a vystoupit, jako na kole. Silný proud, studená voda, vítr, strmé břehy, příliv, odliv, to jsou faktory, které hrají obrovskou roli a je nutné na ně brát ohled. Nechci přehnaně strašit, ale berte to v potaz.

Menší jezera a rybníky jsou asi nejlepší volbou pro úplné začátky s bikeraftingem. Vyzkoušíte přechod ze souše na vodu, demontáž a kotvení kola i první záběry pádlem. Určitě stojí zato si zkusit vypadnout z packraftu (bez kola) a vrátit se zpět. Na těchto stojatých vodách nehrozí žádné extra nebezpečí, proto je fajn se jim trochu pověnovat. Mé první bikeraftingové pokusy probíhaly na Máchově jezeře. Úhlavní nepřítel je na jezerech vítr. Naložený packraft je parodie na aerodynamiku. Nemá kýl, má nízký ponor, je krátký a celkem široký. Postupová rychlost je asi 3-5km/h. Protivítr o rychlosti 5m/s vám dokáže udělat z pádlování peklo. Kromě toho dokáže na velkých jezerech rozfoukat i pořádné vlny a nemusí se to na první pohled vůbec zdát. Ve Skotsku jsem zažil situaci, kdy po vyjetí z relativně klidné zátoky začal foukat tak silný vítr, že nás zastavil na místě. Hodina urputné dřiny znamenala posun ani ne o kilometr vpřed. Ve chvíli, kdy člověk přestal pádlovat, ho vítr okamžitě začal tlačit zpět. Na hladině se dělaly metrové vlny, proti kterým se v tom větru nedalo nic moc dělat. Nezbývalo, než se vrátit a najít jinou cestu po souši. Proto při plánování i následně v terénu sledujte rychlost a směr větru.

machovo jezero borny
bikerafting jezera

Klidné nížinné řeky, jaké máme u nás, jsou skvělé pro první výpravy. Nicméně, protože se již jedná o pohybující se vodu, je více než vhodné vědět, jak pracovat s pádlem. Proud může snadno zrychlit, v řece se může objevit padlý strom, kameny, mrazák apod. V tu chvíli už je potřeba vědět, jak packraft ovládat a řídit. Na řekách je fajn, že se dají celkem snadno zahrnout do trasy a fungují jako skutečná dopravní spojnice. Ideální první výlet je, vyrazit proti proudu na kole a vrátit se zpět po vodě.

Co se týká divoké vody, tak je potřeba říct, že bikerafting se provozuje zpravidla na klidných řekách do klasifikace WWI. Opravdu zkušení a znalí pádleři jezdí WWII a úplná hrstka matadorů se občas pustí i do WWIII. Divoká voda je úplně jiná disciplína a s kolem na přídi je na ní packraft velice špatně ovladatelný.

Bez kola je to naopak obrovská zábava. Pokud vás láká divoká voda, to nejlepší, co mohu doporučit, je absolvovat kurz. Já jsem to tak udělal a během pár lekcí se mi otevřely úplně nové horizonty. Ale musím podotknout, že bez stehenních popruhů to dost dobře nejde.

bikepacking jizera

Z moře jsem měl vždy velký respekt a před první výpravou do Skotska jsem teoretické přípravě věnoval hodně času. Snad u každého packraftu najdete varování, že není určen pro pádlování na otevřeném moři. Ale ve fjordech a zátokách se s ním dají podnikat pěkné věci. Pro pádlování na moři je potřeba pochopit příliv/odliv, znát jejich časy a naučit se s tím kalkulovat. Rychlost a síla přílivu/odlivu se liší jak zeměpisnou polohou, tak fází měsíce. Je obrovský rozdíl, jestli se bavíme o odlivu ve středozemí, pobaltí, nebo v západním Skotsku. Absolvoval jsem několik zhruba kilometrových přejezdů po moři. Vždy takřka bez větru a vždy ve chvíli, kdy skončil odliv. Nastupující příliv mě tak mohl maximálně odnést dál k pevnině. Pokud například nastoupíte na moře v úžině (abyste pádlovali co nejkratší vzdálenost), za odlivu a ještě blízko úplňku, nebo novu, může se velice snadno stát, že vás silný proud vytáhne na otevřené moře a vy začínáte bojovat o život. Takže když se rozhodnete vyrazit na slanou vodu, buďte si jisti tím, co děláte.

packraft na moři
fatbike plaz

The bikeraft guide

Jestli vás bikerafting skutečně zaujal, koukněte SEM na právě vycházející knihu The bikeraft guide našlapanou informacemi, tipy a fotografiemi těch největších a nejsmělejších Pirátů bikeraftingu!! Případně se dá už předobjednat ZDE.

SHARE

support: