Pavel Müller 13. 11. 2017

„Míle“ jsou dávno za mnou a já plánuju další vyjížďku. Koukám do mapy a chci projet aspoň část trasy „mílí“. Nakonec po diskuzi s Pavlem Lacou, volím Malé Karpaty. Z Bratislavy na Velkou Javořinu. Zaprvé je to blízko, zadruhé proč jezdit daleko a nepoznat hory, co máme „za barákem“. Termín je daný na začátek září.

„Míle“ jsou dávno za mnou a já plánuju další vyjížďku. Koukám do mapy a chci projet aspoň část trasy „mílí“. Nakonec po diskuzi s Pavlem Lacou, volím Malé Karpaty. Z Bratislavy na Velkou Javořinu. Zaprvé je to blízko, zadruhé proč jezdit daleko a nepoznat hory, co máme „za barákem“. Termín je daný na začátek září.

Když oznámím náš plán v práci, hlásí se mi další účastníci – celkem se nás sejde 5, s koly HUNT 29+, TREK, GT (zdvih 130cm, Shimano převody 1×8), MRX a z cyklopůjčovny MAXBIKE. Prostě bikepacking se dá jezdit na všem. Posílám plán trasy, rozpis vlaků, seznam co vzít s sebou. Sám balím klasiku jako na „míle“ a přidávám tentokrát vařič, aby bylo ranní kafe, popřípadě polévka. Kluci balí různé batohy a spaní na řídítka. Co nemají, to jim půjčím.

Ranním vlakem z Břeclavi v 6:15 jedeme směr Bratislava hlavní nádraží. Všichni jsou natěšení, až z toho Pavel zapomene ve vlaku do Kútů helmu. V Bratislavě po krátkém hledání zelené turistické značky směrem na Kamzík (439 m.n.m), stoupáme vzhůru po asfaltové cestě, teplota kolem 15°C, zamračeno. Předpověď hlásí ideální počasí 17-20°C, oblačno.

Z Kamzíku jedeme po červené turistické značce směr Pezinská Baba, kde nás čeká první zastávka. Nejprve se střídá lesní cesta s asfaltovou, když značku kopíruje cyklotrasa. Jakmile sjíždíme z cyklostezky, začíná pravá lesní cykloturistika. Při jedné ze zastávek (Somár, 649 m.n.m.) najednou vybíhá běžec ze směru naší trasy. Pomalu pokračujeme a běžců přibývá, všichni mají startovní čísla. Míjíme hlídku pořadatelů, kteří nás informují o právě probíhajícím ultramaratónu Rýchlik (http://rychlikzoskabratislava.sk ) Zochova chata – Bratislava (50km), s účastí 100 běžců. Zdravím téměř všechny a přeju jim hodně sil. Naše cesta je proti tomuhle závodu úplná pohoda, nejlepší čas je prý kolem 4 hodin. Klobouk dolů.

Dorážíme na Pezinskou Babu (500 m.n.m.), dáváme oběd a setkáváme se s kolegou, který tam na nás hodinu čekal. My jsme naším výletním tempem dorazili později, ale to naší chuti na diviakovy guláš, čaj s rumem a pivo vůbec nevadí. Při obědě všem připomínám pravidlo cykloturistiky, po pořádném obědě, vždycky následuje pořádný kopec. Samozřejmě je tomu tak. Rovnou začínáme kola tlačit směr Čmelok (709 m.n.m) a Skalnatá (704 m.n.m). Po náročném výšlapu se odměňujeme parádními sjezdy s krásnými výhledy.

Sjíždíme na Čermák a pokračujeme k rozcestníku Panské uhliská, kde nás čeká exponovaný skalní úsek o délce cca 100m.

Po náročném sestupu, koukáme do mapy a hledáme alternativní cestu, jak objet kopec Vápenná (752m. n. m.). Volíme modrou turistickou značku. Pokračujeme po cyklotrase (modrá 2204), sjíždíme k přehradě Majdan a hledáme místo na přenocování. Pak se vydáme na občerstvení do vesničky Lošonec. Zahřejeme se čajem s rumem a ještě před soumrakem jsme zpět na vyhlédnutém místě a chystáme oheň. Adam z batohu tahá pro každého trampské cigáro, špekáčky, otvíráme pivo a relaxujeme po náročném dni,

V noci nás zastihne déšť. Vstáváme k ohni, snídáme a čekáme do rozbřesku. I když přestává pršet, ráno se naše cesty rozdělí. S Pavlem pokračujeme dál směrem po červené k Velké Javořině a kluci se rozhodnou jet podél trati směrem Senica a Hodonín, s možností nastoupit na vlak.

Nás čeká po silničním úseku do Trstínu jízda lesní cestou do Brezové pod Bradlom a dál na Myjavu. Opouštíme Malé Karpaty a za hustého deště vjíždíme do Bílých Karpat a stoupáme na Kubíkův vrch (684 m.n.m.). Viditelnost nulová, hustý déšť a chladno nás vedou k rozhodnutí ukončit náš výlet a sjet do nejbližší vesnice Nová Lhota, kde zcela promočení vaříme polévku a čekáme na otevření Obecní hospody a na odvoz.

Vzdálenost
120 km

SHARE
  • 120 km

support: